Lidé žijící celý život na venkově si mnohdy ani nedokážou uvědomit, jaká úskalí https://www.mesec.cz/clanky/uskali-a-reklamace-pri-ceste-na-dovolenou/ přináší městský život, a možná, že i lidem ve městech v skrytu duše závidí. Venkov je však pro život mnohem příznivější, co se týče stresových vlivů. Pojďme si tu některé z nich připomenout.

Hluk – vyšší intenzita hluku je velmi silný stresový faktor, který nepříznivě ovlivňuje zejména podvědomí. Lidé vystaveni stálému hluku mohou po určité době onemocnět i vážnými chorobami.

Smog – jak se vám dýchá ve městech, v blízkosti rušné autostrády, anebo nedaleko od průmyslových objektů? A jak se vám dýchá například v lese, v Jeseníkách, na svazích Pradědu? K tomu není co dodat, snad jen, že smog je další významný stresový podnět.

Mezilidské vztahy – někteří lidé vám potvrdí, že vztahy mezi lidmi ve městech bývají mnohdy i na bodu mrazu. Ve venkovských oblastech bývají k sobě lidé milejší, a hlavně jich tu není tolik, čímž se snižuje pravděpodobnost kontaktu s někým nepříjemným.

Betonová džungle – příliš mnoho betonu a výškových staveb brání průchodu světla a energie, což je markantní zejména na sídlištích a v centrech měst, kde stojí staré zděné bytové domy. Toto působí na psychiku a vytváří sice slabší, ale permanentní chronický stres.

Horko – zima bývá ve městech příjemnější, protože se tu obvykle dlouho neudrží sníh a námraza (až na některé výjimky ve vyšších polohách), ale v létě je tu častokrát hotové peklo. V době, kdy udeří letní vlna veder, a na venkově dosahují teploty kolem 30 stupňů Celsia, bývá v centrech měst i o deset stupňů víc. Je to dáno množstvím zástavby ve srovnání s plochou městských parků a další zeleně. Každá stavba pak akumuluje sluneční záření a vyzařuje jej do okolního prostoru, který se pochopitelně zahřívá. Právě proto má velké opodstatnění montáž klimatizace v Plzni a v dalších větších městech. Klimatizace dokáže srazit teplotu uvnitř místnosti na požadovanou úroveň a chránit před úpalem, což je jeden z nejhorších stresových vlivů.