Kultura mě vždycky moc bavila. Vždycky jsem si říkala, že já budu vždycky kulturní člověk. A taky jsem si kolikrát už přemýšlela, po kom mám tuto kulturní lásku. Vůbec totiž nevím, kdo u nás v rodině má rád kulturu. Protože u nás v rodině jsou takové lidi, kteří kulturu vůbec nemají rádi. Maximálně část rodiny zajde do kina na nějakou novinku. Ale to je tak úplně všechno. A vůbec si nepamatuji, že by někdo z rodiny šel třeba do divadla nebo na nějaké koncerty, kde je vážná hudba. A vy chodíte na nějaké koncerty, kde je vážná hudba? Já si myslím, že mnoho lidí to má rádo, a tak tam velmi často chodí Například třeba moje prababička. Sice už nežije, ale ona prý velmi často chodila do divadel a měla ráda vážnou hudbu. Moje prababička by byla velmi vzdělaný a velmi kulturní člověk. A to je možná ten důvod, proč kulturu mám ráda já.
Navíc mně se líbí dokonce i vážná hudba. Ráda poslouchám třeba Beethovena. Líbí se mi jeho skladby. Nebo taky Dvořákovy skladby. Líbí se mi, jak byli tito dva pánové třeba kulturně založení. A já si myslím, že tuto lásku ke kultuře jsem zdědila právě po své prababičce. Nebo co si myslíte vy? Je vůbec možné po někom zdědit lásku ke kultuře?
Já si myslím, že moc velký vliv to nemá, ale možná nějakou trošku ano. A já se to ale vymluvit nenechám. Kulturu mám ráda, Budu k tomu vést i mé děti. A chci, aby má rodina byla kulturně vzdělaná. Nikoho ale nutit vůbec nebudu, záleží na nich. Myslím si, že z donucení nikdo by rád nebyl a myslím, že z nucení nikdo lepší nebude. Myslím si, že lásku ke kultuře si musí každý člověk najít opravdu sám. nevede k tomu vůbec žádná složitá cesta, stačí jen, když se to člověku zalíbí a třeba potom bude mít rád divadla nebo třeba taky vážnou hudbu. Je škoda, že kolem mě je málo kulturních lidí. A jaké hudbě dáváte vy přednost?