S novinkami počítá návrh ministerstva pro místí rozvoj, které chce upravit podmínky dotačního programu zvaného Výstavba. Díky změnám by se měl rozšířit okruh lidí, který dosáhne na sociální byty. Změny se budou týkat také přístaveb, nadstaveb a renovací zchátralých budov, což zajisté ocení především obce.

 
V současné době má nárok na sociální byt žadatel, jehož plat nedosahuje ani 1,6 násobku životního minima. Pokud obce poskytnou stoprocentní dotace na byty pro sociální účely, musí plnit tuto funkci nejméně dvacet let. Mají tak přirozeně strach, aby byly schopny cílovou skupinu zajistit v dostatečném počtu. Pokud se nárok na sociální byty bude vztahovat k průměrné mzdě, může se cílová skupina rozšířit o mladé lidi.
 
V tuto chvíli se jedná o hranici průměrné mzdy, která by určovala nárok na byt. Aktuálně se uvažuje o 0,7 násobku průměrné mzdy pro jednočlennou domácnost. To znamená, že by vznikl nárok při příjmu do cca 23 tisíc korun. Průměrná mzda se na rozdíl od životního minima každá rok zvyšuje, kdežto životní minimum se nezměnilo od roku 2012. Životní minimum pro dospělého člověka dělá 3 410 korun.
 
Stát poskytne obcím na výstavbu sociálních bytů dotaci v celkové výši hodnoty. Dotace se však bude týkat pouze pětiny bytů v konkrétním zamýšleném domě. Na zbytek bytů si může obec vzít klasický komerční úvěr nebo si půjčit z fondu bydlení. Novinkou je, že se změny v návrhu budou týkat i přístaveb a rekonstrukcí zchátralých domů. Tato novinka tak umožní obcím rekonstruovat neobydlené budovy v obci a nemusí nutně stavit na zelené louce.
 
Návrh také počítá se situací, pokud se příjem rodiny zvýší nad určený limit. Nikdo nebude moci rodinu vystěhovat, pouze se změní status bytu na dostupný a obec jej bude muset nahradit novým sociálním bytem, někde jinde a rodina začne platit běžný nájem, který je v daném místě obvyklý.